Orijové
Super Brána
Brána je postavena z více než stovky stavebních bloků. Každý má tvar válce o délce deseti metrů a průměru dvou metrů. Tyto bloky jsou navzájem propojeny proudem energie - pokud je struktura kompletní a energie cirkuluje skrz všechny bloky, je kolem nich vytvořeno neproniknutelné energetické pole. Primárním účelem tohoto pole je ochránit bránu proti šokové vlně způsobené kolapsem planety v její blízkosti.
Jediná věc schopná napájet bránu takové velikost která navíc udržuje červí díru mezi dvěma galaxiemi, je černá díra. Proto Ori rozprostřeli okolo planety s bránou pole. Pole mělo samo o sobě neuvěřitelné vlastnosti. Většina energetických polí je nárazy svazků hmoty nebo energie oslabována. Narážející částice totiž způsobují nehomogenitu energetického pole kterou se jeho generátor snaží vyrovnat. Při extrémní zátěži tak může dojít k přetížení generátoru pole a energetické pole se zhroutí. To, co předvedli Ori vaš fungovalo přesně opačně. Místo toho, aby střelba pole oslabovala, bariéra z ní čerpala novou energii potřebnou ke svému růstu. Toto pole mělo za úkol způsobit smrštění planety do stavu, kdy se hmota svojí vlastní vahou zhroutí a vytvoří se černá díra. To se sice stalo, ale díky tomu že Vala umístila loď do pozice jednoho stavebního bloku brány se energetické pole neaktivovalo a celá brána byla zničena.
To bylo ovšem pouze chvilkové vítězství. Později byla v naší galaxii objevena jiná, už dokončená superbrána. Sam se sice pokusila ji zneškodnit tím že se brána v domovské galaxii Ori zavolá od nás, ale Ori byli rychlejší. Otevřeli bránu a přiletěli se svými loděmi.
Pokročilost Orijské technologie je znát již na první pohled, tyto křižníky se nepodobají ničemu, co bylo dosud možné vidět. Základem lodí je podkovovitý trup s masivním čelem jehož vnitřní prostor je vyplněn pouze kruhovitým zdrojem energie. Šířka lodí je uzpůsobena tomu, aby mohly projít superbránou a je zhruba
zbraňové systémy:
Orijské křižníky jsou vybaveny dvěma typy zbraní. Prvním, slabším typem jsou zbraně podobné plazmovým palubním zbraním kterými jsou vybaveny ha'taky. Mají zhruba stejnou kadenci, na rozdíl od nich jsou však bez problému schopny proniknout jakýmikoliv goa'uldskými štíty. Křižníky jsou těmito zbraněmi vybaveny po celém svém těle a jsou schopny jimi střílet do všech směrů.
Druhým typem je čelní energetické dělo. Jde a zbraň vystřelující spojitý proud energie naprosto neuvěřitelné síly. Jeden výstřel z této zbraně je schopen naprosto zničit celý ha'tak, dva výstřely bez problémů proniknou asgardskými energetickými štíty na Taurijských lodích a zničí loď třídy Daedalus. Zbraň se podobá dělu kterým Ori vybavili svůj satelit který postavili ranďané, je však několiksetkrát silnější. Energetický výboj trvá něco málo přes dvě vteřiny a zbraň je schopna opakované střelby zhruba každých 1,5 vteřiny. Teoretickou nevýhodou této zbraně je nemožnost směrovat její paprsek do všech stran, protože odklon paprsku od předpokládané osy děla lze provést v maximálním úhlu asi 12°. Vzhledem k manévrovatelnosti těchto lodí je to však jen zanedbatelný problém.
obranné systémy:
Pokud budeme orijské štíty použité v randském satelitu považovat za extrémně silné, pak ty, kterými jsou vybaveny orijské křižníky můžeme bez nadsázky označit za naprosto neproniknutelné. Energetické štíty takové síly, jakými jsou vybaveny tyto lodě, nemají nikde jinde obdoby. Nejenže na ně nemají žádný účinek palubní zbraně goa'uldských, taurijských ani asgardských lodí, ale neoslabil je dokonce ani přímý náraz ha'taku a následná exploze jeho reaktorů. Štíty nekopírují tvar lodi, ale tvoří jakousi bublinu jejíž stěny jsou v různých místech různě daleko od lodi. Jediný případ kolísání intenzity štítů byl naměřen během střelby z hlavní zbraně. Lze se jen dohadovat, jestli samotný proud enegie oslabuje štíty nebo jestli v těchto případech kolísá výkon lodního reaktoru, nicméně i tak jsou pro všechny známé zbraně tyto štíty neproniknutelné(až do posledního dílu stargate SG-1 Bez konce).
